The Happy End, Prolog

30. listopadu 2012 v 23:43 | Tiana |  The Happy End
Smích, křik, občas nějaká rána - právě takové zvuky prováděly každé nedělní odpoledne. Dnes tomu nebylo jinak. Seděla jsem na zahradě a pozorovala svého manžela, jak dovádí s našimi syny. Všichni čtyři létali na košťatech a hráli svou zjednodušenou verzi famfrpálu. Byli rozděleni do dvojic a každá strana měla jen jednu branku. Žádný chytač, žádní odrážeči. Všechno byli střelci, a pokud se ocitla jejich branka v ohrožení, nedělalo jim žádný problém proměnit se v brankáře. Měli pouze jeden míč. Naprosto jim to ale stačilo.
Létali sem a tam, nahoru a dolů a nadělali u toho spoustu povyku. Nechápala jsem, jak je možné, že má dcera, nejmladší z dětí, byla schopná při takovém rámusu spát. Právě teď mi ležela v náručí a klidně oddechovala.
Byl to krásný pohled na tak šťastnou rodinu.
Bohužel, ne vždy tomu tak bylo. Ne vždy jsem byla šťastná. Ne vždy jsem měla rodinu. Je to už velmi dávno a většina ran už je zahojených. Jsou ale jizvy, které nikdy nezmizí.
Povím vám svůj příběh. Budu vám vyprávět cestu, kterou jsem musela ujít, než jsem se dostala až sem. Nejprve se ale budeme muset vrátit o spoustu let zpátky…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama